Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žijí mezi námi a přesto mimo nás

12. 6. 2011

Typy bezdomovectví

Zjevné: Řadíme tu osoby, které žijí mimo standardní hranice sociálních norem a návyků, jsou to lidé z nádraží a parků, ti, kteří vyhledávají ubytování v noclehárnách a azylových domech.

Skryté: Patří sem lidé, kteří jako bezdomovci žijí, ale nejsme schopni to rozlišit »na první pohled«. Jsou to lidé, kteří se z nějakého důvodu neobracejí na veřejné či charitativní služby, aby nalezli nocleh. Přespávají ve sklepích, domech určených k demolici, kontejnerech, v zemljankách, v kanálech, v lesích, v nejlepším případě u známých. Jde o valnou většinu lidí bez domova.

Potenciální: To jsou lidé, kterým bezdomovectví hrozí, ti, kteří čekají na propuštění z ústavů, vězení, na opuštění dětského domova, a také poměrně velká skupina migrační a exilní.

Problémy bezdomovců

Základním problémem těchto lidí je skutečnost, že nemají domov, od čehož se následně odvíjí i celá řada dalších souvisejících problémů. V první řadě jde o zaměstnání. Jako častá oběť drobné kriminality je většina lidí bez přístřeší také bez dokladů a jen málokterý bezdomovec si je schopen je obstarat bez vnější pomoci. Člověk bez občanského průkazu nemůže být zaevidován na Úřadě práce a nemůže mu být vyplácena podpora v nezaměstnanosti ani sociální dávky. Zaměstnavatele rovněž zajímá bydliště uchazeče a adresa »park«, »nádraží« nebo »pod mostem« příliš velkou naději na úspěch neskýtají.

Další závažný problém bezdomovců je jejich zdravotní stav. Skoro 90 procent českých bezdomovců trpí nějakou chorobou či postižením. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou sice pojištěny všechny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR, tedy včetně lidí bez domova, jiným problémem je skutečnost, že mnozí lidé bez domova mají dluh na pojistném. Je běžné, že pojišťovny odmítají lékařům úhrady za osoby, které jsou vůči nim dlužníky. V důsledku toho pak mnohá zdravotnická zařízení jen nerada tyto osoby léčí.

Příčiny bezdomovectví

Mezi objektivní příčiny bezdomovectví můžeme řadit nezaměstnanost, nezaměstnatelnost, nekonkurenceschopnost na trhu práce či absenci finančně dostupného bydlení. Subjektivními příčinami mohou být například domácí násilí, psychiatrická diagnóza (alkoholismus, toxikomanie, maniodepresivita, schizofrenie) nebo porucha chování. Často dochází ke kombinaci různých příčin, které bezdomovcům brání v návratu k dřívějšímu způsobu života. Podle výzkumů je nejčastější příčinou bezdomovectví ztráta zaměstnání (23 %), rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), výkon trestu (5 %), špatné hospodaření (3 %), výstup z ústavního zařízení (2 %). Jiné příčiny tvoří 29 %, a pouze u 7 % bezdomovců má jít o dobrovolné rozhodnutí.

Bezdomovectví – fenomén velkých měst

Bezdomovectví je problémem hlavně velkých měst. Evidence skutečného počtu bezdomovců je dost problematická, protože ve statistikách jsou zachyceni obvykle pouze ti, kteří se snaží získat určitou pomoc. Skutečný počet těchto osob tak může být mnohem vyšší.

PRAHA

Podle nejnovějšího sčítání žije na území hl. m. Prahy přes 4000 lidí bez domova. »Praha celoročně podporuje sociální služby poskytované neziskovými organizacemi zaměřené na tuto cílovou skupinu obyvatel prostřednictvím finančních prostředků ze státního rozpočtu, tak také z prostředků samotného města. Vedle toho je i město samo zřizovatelem noclehárny pro osoby bez přístřeší - loď Hermes a ubytovny pro muže bez přístřeší,« řekla našemu listu Tereza Krásenská, tisková mluvčí magistrátu. Terénní služby Centra sociálních služeb Praha poskytují těmto lidem informace o místech, kde mohou získat pomoc - oblečení, jídlo, léky, zdravotní ošetření, v zimě informují o místech, kde je možno přečkat mrazivé počasí. Lidem bez přístřeší pomáhají také s řešením osobních problémů, jako je vyřizování dokladů, jednání s úřady či při hledání práce.

OSTRAVA

V Ostravě v současné době žije asi 500 zjevných bezdomovců, město se potýká také s problémem tzv. skrytého bezdomovectví. Tito lidé jsou permanentně ohroženi ztrátou bydlení, neboť tento způsob existence je nejistý a nestálý. »V Ostravě doposud problém nemusel být akutně řešen z důvodu vysoké kapacity komerčních ubytoven, relativně nízkému nájemnému v nájemních bytech a kvalitně vykonávané sociální práci nestátních neziskových organizací a dalších poskytovatelů sociálních služeb,« uvedla Andrea Vojkovská, tisková mluvčí ostravské radnice. Problematice bezdomovectví se tu věnují kromě odboru sociálních věcí, školství, sportu a volnočasových aktivit také nestátní neziskové organizace a příspěvkové organizace města. Jejich zástupci jsou rovněž členy pracovní skupiny nazvané Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení, jež se touto problematikou zabývá.

PLZEŇ

»Město Plzeň se potýká s problémem bezdomovectví již několik let, nicméně snaží se tomuto problému systémově čelit promyšlenou sítí sociálních a dalších souvisejících služeb,« uvedla Zdeňka Kubalová, tisková mluvčí plzeňské radnice. I když město nemá vypracovanou koncepci, problematice se cíleně věnuje v rámci schválené střednědobé rozvojové koncepce sociálních služeb na období 2008-2015. Město finančně podpořilo navýšení kapacity noclehárny a denního centra pro muže a ženy bez domova, pro letošní rok vyčlenilo přes 700 tis. Kč na zřízení ordinace praktického lékaře pro lidi bez domova. Město finančně podpořilo i vznik tzv. startovacího bydlení pro klienty azylových domů, kteří mají snahu změnit svůj život. »Uvědomujeme si, že velmi důležitou složkou řešení je prevence. Nicméně: bezdomovectví je u určité množiny osob životním stylem - i při optimální nabídce sociálních služeb zůstává tato bez vyslyšení. Nikoho nelze násilím nutit,« dodala Kubalová.

To, co vidíme na ulici, je pouze špička ledovce

říká Jiří Drastík, ředitel Sdružení azylových domů

Jak vnímáte problémy bezdomovectví?

V první řadě chci upozornit, že bezdomovectví znamená celý komplex problémů. To, co vidíme na ulici, je pouze špička ledovce. Bezdomovci jsou všichni lidé, kteří nemají vlastní trvalé bydlení. V této souvislosti velmi intenzivně vnímáme prevenci, tzv. aby lidé vůbec nepřicházeli o bydlení. To je v současné době velmi nedostatečné. Naopak tu existuje tlak na to, člověka, který se dostane do problémů, dostat co nejrychleji ven z bytu. V té chvíli se však z levné záležitosti stává drahá záležitost, protože tento člověk začne používat sociální služby a společnost to stojí daleko více prostředků. A to se vůbec nebavíme o té nejspodnější vrstvě lidí, kteří jsou namočeni v drogách a alkoholu a kteří se někde válejí po zemi. Bavíme se o lidech, kteří mají problém a následně je exekučně vystěhovávají z bytu.

Pokud už k této situaci dojde, jaké vidíte řešení?

Člověk, který o bydlení přišel, potřebuje pomoc a podporu, aby se dostal nahoru, aby mohl říct: já mám vlastní bydlení. Dochází totiž k vytváření umělých bariér, které tento člověk není schopen zvládnout sám a následně klesá jeho motivace vrátit se zpátky. Pak už je jen krůček k tomu upadnout např. do alkoholismu.

Jde tedy o situace, kdy hraje důležitou roli čas?

To v každém případě. Podle některých výzkumů člověk už po 14 dnech na ulici ztrácí běžné sociální návyky, dostává chronické nemoci a šance návratu do společnosti je malá. Čas tu hraje velmi klíčovou úlohu, a proto klademe takový důraz na prevenci a také na způsoby, jakými je možné tito lidi zařadit zpět do společnosti. Je nutné si také uvědomit, že návaznost dalšího bydlení je velmi složitá. Skutečnost je taková, že běžní občané se brání tomu, mít zařízení určená pro bezdomovce ve svém okolí. Svou roli v tom hraje určitá negativní zkušenost či předsudky. Naším cílem ale není provozovat tato zařízení, cílem je snížit počet lidí bez domova.

zdroj: Haló noviny