Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Lidí bez domova jsou už v Česku tisíce. Může být hůř

25. 1. 2009

Jen od půlky prosince zveřejnili policisté po celé republice na dvaadvacet podobných případů.

Odhady odborníků oslovených redakcí Aktuálně.cz ukazují, že lidí, kterým v zimě hrozí smrt "pod mostem", může být v České republice kolem deseti tisíc.

"Je to časovaná bomba," tvrdí ředitel pražského azylového domu Armády spásy Pavel Akrman. Míní, že Česku chybí v péči o sociálně slabé lepší systém, prevence i lidská solidarita.

Bezdomovců totiž stále přibývá a reálné jsou předpoklady, že jejich počet ještě vzroste v otřesech světové hospodářské krize.

Už teď klepou na dveře azylových domů cizinci, kteří přišli do Česka pracovat, ale skončili bez peněz, bez rodiny, bez pomoci. Na ulici končí i matky s dětmi.

"Když lidé umírají na ulici, je zřejmé, že péče o sociálně slabé je nedostatečná. Svědčí to o ubohosti společnosti," tvrdí farář František Lízna z Vyšehorek na Šumpersku. Jeho fara je stále otevřená každému, kdo neví kudy kam.

"Lidí, kteří budou potřebovat pomoc, bude přibývat. Avšak naše společnost je vůči slabým dramaticky bezohledná," míní Lízna, bývalý vězeňský kaplan z Mírova. "Kdybych měl tu moc, otevřel bych poloprázdné kláštery a kostely," dodává.

Přicházejí noví. A mladí

"Jakákoliv krize s sebou přináší vlnu sociálních problémů, nezaměstnanost a dluhy. Zatím přibylo cizinců, kteří se ocitli v krizové situaci," říká sociolog Karel Kosina, který je ředitelem Oblastní charity Brno.

 

Kritizuje zejména, že se stát málo stará o sociálně slabé a zdravotně postižené, kteří nemají šanci na "standardní" život, protože si například nikdy nenašetří na tržní byt.

"V posledním půlroce u nás přibylo mladších klientů. Už od ledna nás vyhledává více lidí, objevují se i noví, které jsme dříve neznali," říká Antonín Plachý z ostravské Armády spásy.

Síť azylových domů, nocleháren a krizových center, které provozují neziskové organizace a obce, dobře funguje po celé republice. Tam lidé bez domova najdou základní pomoc, teplo, jídlo a šaty.

Lidé, kteří o bezdomovce pečují, chválí lepší spolupráci obcí a neziskových organizací i lepší financování, například z Evropského sociálního fondu.

Upozorňují však, že systém neřeší, jak lidem pomoci vrátit se k samostatnému životu, nemá pro ty, kteří projeví snahu a schopnost pracovat, sociální byty. Nevěnuje se dostatečně prevenci. Nestará se o těžce duševně nemocné, kteří končí na ulici.

A tak se jen málo z těch, kteří se jednou dostali na dno, vrací zpátky k důstojnému životu. Naopak přibývá lidí, kteří z různých důvodů přicházejí o střechu nad hlavou.

Bezdomovec smrdí, lítost nebudí

"Zlepšit systém by stálo hodně peněz. A bezdomovci jsou tak nepopulární. Politik tím nezíská žádné body u voličů," říká psychiatr Ivan David, náměstek ředitele Psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích.

"Bezdomovci nás obtěžují, smrdí, jsou agresivní. Na rozdíl například od těžce nemocných dětí je nikdo nelituje, naopak," říká Ivan David. "Jenže, když se o ně postaráme, chráníme sami sebe před chorobami, kriminalitou i vyššími náklady," vysvětluje psychiatr.

Kritici upozorňují, že příklady, jak by to šlo lépe, existují v okolních zemích. "Mohli bychom se učit od Rakušanů, Němců, Holanďanů. I v Polsku je situace lepší, protože si země zachovala katolickou kontinuitu," míní Pavel Akrman z Armády spásy.

V Rakousku má každý majitel domu nebo bytu povinnost ohlásit soudu, že chce někoho vystěhovat. Stát má tak šanci člověka v krizové situaci včas podchytit. "My se o problémech dozvíme, až když vyhozený člověk skončí po letech u nás," tvrdí Akrman.

Skončili na ulici, vypadli ze statistiky

Statistické údaje o počtu bezdomovců v České republice neexistují. "Máme určité údaje z některých větších měst, kde radnice provedly sčítání, například v Praze a v Brně," říká Petr Šulek z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí.

Výsledkem je odborný odhad, že v Praze bylo roku 2004 až čtyři a půl tisíce bezdomovců, v Brně v roce 2006 až patnáct set. Například vedení města Ostravy uvádí číslo čtyři sta.

Odborníci odhadují, že v celé republice by mohlo jít zhruba o deset tisíc lidí.

Určitým vodítkem jsou údaje Českého statistického úřadu z posledního sčítání lidí, domů a bytů z roku 2001. Ze sčítání vyplývá, že roku 2001 žilo padesát sedm tisíc lidí v republice mimo dům, byt a zařízení jako je například domov důchodců. To bylo už tehdy asi čtyřikrát více než v roce 1991.

"Všichni samozřejmě nejsou bezdomovci, ale většinu bezdomovců bychom mohli hledat v této kategorii. A tento počet se od posledního sčítání jistě zvýšil," uvedl Petr Šulek z ministerstva.

Zdroj: Atuálně.cz